Přinášet radostnou zvěst

Pojem evangelizace je odvozen od hebrejského slovesa euangelizein, tj. evangelizovat, ve tvaru „ευαγγελισασθαι“ lze najít už v Septuagintě. Objevuje se v úryvku knihy proroka Izaiáše, který cituje sám Ježíš v synagóze v Kafarnaum: „Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění.“ (Iz 61,6 ) Ježíš v synagoze odhodlaně přináší radostnou zvěst o příchodu Božího království, a tedy přináší evangelium, evangelizuje.* Pojem evangelizace dnes nelze až tak snadno definovat, neboť každá taková snaha se nutně konfrontuje s redukcí významu tak „bohaté, složité a dynamické skutečnosti“ (Srov. EN 17), jakou evangelizace je. Evangelizací se dá navíc označit celý život církve, neboť veškerá její činnost a život by měly být evangelizační. Neboť církev je svátostí, která realizuje v tomto světě Boží království. Podle slov papeže Pavla VI. církev existuje právě proto, aby evangelizovala (Srov. EN 14). Evangelizace totiž není jedním z mnoha poslání církve, ona je jejím jediným posláním. Tato slova podpírá i Jan Pavel II., když mluví o tom, že hlásání radostné zvěsti je první úlohou církve, a to ve smyslu, že misijní působení je paradigmatem každého jejího díla (Srov. RM 34, 40). Pastorální teolog Joseph Geavert pojem evangelizace vymezuje takto: „Evangelizovat znamená připravovat a realizovat explicitní setkání s evangelní zvěstí, které by umožnilo uvěření a přijetí evangelia.“** Pojem evangelizace v sobě tedy zahrnuje i preevangelizaci.

* Evangelium – řecky euangelion, tj. dobrá zvěst. RAHNER, K.,VORGRIMLER, H. Teologický slovník, s. 88.
** Srov. GEAVERT, J. Evangelizace. In Dizzionario di pastorale giovanile, s. 326–339.