Evangelizaci lze charakterizovat také jako proces, který v sobě obsahuje dvě základní na sebe navazující složky: první evangelizaci a katechezi.* První evangelizace neboli první hlásání je směřováno k nevěřícím a k těm, kteří žijí v náboženské lhostejnosti. K tomuto prvnímu hlásání evangelia je povolán misijním příkazem od samotného Krista každý pokřtěný.** Pro první evangelizaci jsou nezbytné dva klíčové aspekty: vydávání svědectví životem a svědectví o Kristu slovem (Srov. EN 21–22). Katecheze je určena těm, kteří se již pro Krista rozhodli a jsou na cestě za ním. Na této cestě potřebují duchovní doprovázení a neustálé vzdělávání v otázkách víry. Katechezi mohou vykonávat pouze lidé k tomu pověření církví. Pavel VI. uvádí ve druhé kapitole Evangelii nuntiandi příklad definice evangelizace jako hlásání Krista těm, kdo ho ještě neznají, jako kázání, katechezi, udělování křtu a jiných svátostí. Evangelizovat znamená pro církev přinášet lidem radostnou zvěst a proměňovat tak osobní i kolektivní vědomí lidí, jejich činnost i prostředí, a to pouhou božskou silou poselství (Srov. EN 18).
* Srov. Slovníček odborných výrazů, Cesty katecheze, č. 1/2009, s. 26.
** Srov. KONGREGACE PRO KLÉRUS. Všeobecné direktorium pro katechezi, č. 61.
Se svolením vyňato z NĚMCOVÁ, Marie. Evangelizace jako úkol křesťana [online]. České Budějovice, 2016 [cit. 2022-09-20]. Dostupné z: https://theses.cz/id/32xjav/. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Dr. Ing. Alois Křišťan, Th.D.
