Jmenuji se Karel Fridrich, pracuji v BTM (Brněnská tisková misie) jako ředitel. Svou cestu s Bohem jsem začal v roce 1986 jako 18tiletý mladík. V tom samém roce jsem se oženil a nastoupil povinnou vojenskou službu. Byla doba komunismu a moje projevy víry nenašli u mých nadřízených pochopení. Ale někteří vojáci, kteří byli se mnou na pokoji rádi naslouchali tomu, co jsem jim o Bohu a Bibli povídal. Po návratu do civilu jsem se aktivně zapojoval do práce v církvi, a to nakonec vedlo k tomu, že když byla po revoluci příležitost pracovat veřejně, nastoupil jsem jako misijní pracovník na plný úvazek. Během času jsem se stal pastorem. Po celou dobu jsem měl na srdci misii a evangelizaci. Moje touha mne pak přivedla i misijním cestám do zahraničí. V posledních letech se zaměřuji na Afriku. Po téměř třiceti letech práce v církvi jsem vnímal, že je čas na změnu a přijal jsem nabídku na práci v Brněnské tiskové misii.
Moje cesty do Afriky začaly někdy před osmi lety, kdy jsem dostal za úkol sestavit tým pro stavbu školy v masajské stepi. Akce se zdařila a začala být po našem týmu sháňka. Tak se stalo, že jsem postupně dostával žádosti o další práci v Africe. Náš stavební tým pracoval v různých zemích tohoto kontinentu – Tanzanie, Zambie, Jižní Súdán. Začátky byly přes jednu mezinárodní misijní organizaci. Stavěli jsme především školy a dětské domovy. Učili jsme se pracovat s místními materiály a učili se africké standardy. Ne vždy se jednalo o výstavbu nových budov. Někdy jsme rekonstruovali stávající objekty, aby mohly sloužit novému záměru. Například v Tanzanii jsme do starší budovy vestavěli několik jednoduchých bytů pro pracovníky dětského domova.
V žádostech o spolupráci se časem objevovaly i jiné potřeby než jen stavební projekty. Misijní organizace, se kterou jsme spolupracovali, měla jiné priority. Bylo proto nutné najít jiné krytí této práce. Se skupinou přátel jsme proto založili vlastní misijní organizaci, která nám pomáhá v organizování dalších misijních výjezdů. V tuto chvíli asi nejvíce pracujeme v Malawi – ve velmi chudé, ale relativně pokojné zemi. Těžiště naší misijní práce spočívá v kombinaci sociální práce a kázání evangelia v místních církvích. Například objíždíme zapadlé vesnice a měříme zrak. Na základě toho rozdáváme brýle, které si vozíme z Čech. Ty získáváme sbírkou použitých brýlí. Máme i síť optik, kde je dáváme a oni nám je připravují – kontrolují, měří, čistí apod. Pak následuje kázání či vyučování v místní církvi, kam jsou všichni z dané vesnice pozváni. Samostatnou kapitolou je pak podpora práce se sirotky. Navázali jsem spolupráci s místní organizací, která pečuje o více jak 70 sirotků. Podporujeme je jednak finančně, ale i materiálně – dodáváme sešity, psací potřeby apod. Do budoucna bychom rádi pomohli s výstavbou jednoduchého ubytování a také prostory pro vyučování. Nejbližší škola je totiž několik kilometrů daleko a často je nemožné se do ní dostat.
